Peletování

Výroba dřevních pelet spočívá v silném stlačení, které se nazývá peletování z dřevního odpadu a zbytků lesní těžby.

Výroba dřevních pelet spočívá v silném stlačení, které se nazývá peletování, z dřevního odpadu (vedlejších výrobků z dřevozpracujícího průmyslu) a zbytků z lesní těžby. Výrobní proces peletování je znám již 100 let a byl převzat z krmivářského průmyslu. Vznikem systému spalování drobných dřevěných paliv vznikla i výroba dřevěných pelet. Pelety jsou vyráběny v podobě granulí o průměru 6 až 14 mm Pro soudržnost pelet má kromě tlaku význam především obsah ligninu a pryskyřic ve dřevě. Někdy se k surovině přidávají 1 - 2% pomocné organické látky jako melasa, škrob atp.

Peletováním vzniká zcela nový druh dřevěného paliva s vysokou energetickou hustotou, dobrými palivářskými vlastnostmi a vynikajícími vlastnostmi z hlediska dopravy a manipulace, které umožňují ekonomické skladování, předzásobení a automatický přívod paliva k topeništi.

Pro výrobu jedné tuny pelet (1,7 m3) je zapotřebí 5 až 8 m3 dřevěných pilin. Samotné peletování suché suroviny vyžaduje - což je pozoruhodné — jen asi 1,5 až 2 % energie, která je obsažena ve vyrobených peletách. Při nezbytnosti sušení mokrých pilin nebo suroviny z lesních nebo jiných dřevních zbytků stoupá podíl vložené energie na 7 až 10% energetického obsahu vyrobených pelet. Ve finančních nákladech činí podíl spotřebované energie na ceně pelet asi 18%.

Vyrobená tuna dřevních pelet má energetický potenciál až 5000 kWh, což odpovídá asi 500 litrům LTO. Při výrobě pelet ze suché suroviny činí spotřeba energie na výrobu tuny pelet 75 až 100 kWh elektrické energie, při nezbytnosti sušení suroviny spotřeba stoupne na 350 až 500 kWh/t. V porovnání se získáváním a zpracováním jiných paliv stojí tedy pelety na prvním místě.

Peletovat lze každý druh biomasy. Výhody spočívají v